Dopis redakci
V časopise Aktuální Gynekologie a Porodnictví vyšel v září roku 2021 článek, který dává do souvislosti hladiny cholinu se správným neurologickým vývojem plodu a novorozence (1).
Během těhotenství se poptávka po cholinu a stejně po mnoha dalších esenciálních živinách zvyšuje. Cholin je prekurzorem acetylcholinu, klíčového neurotransmiteru pro regulaci proliferace neuronů, diferenciaci, migraci, zrání, plasticitu a přežití, ale také pro tvorbu synapsí (2). Jako prekurzor neurotransmiteru acetylcholinu může ovlivňovat kognitivní funkce a vývoj mozku. Cholin také poskytuje substrát pro tvorbu fosfatidylcholinu a sfingomyelinu, hlavní složky neuronálních a dalších buněčných membrán potřebných pro přenos signálů, vývoj mozku a růst plodu (3).
Cholin byl v roce 1998 Radou pro výživu Národní akademie věd USA uznán jako nezbytná součást výživy. Současně bylo stanoveno doporučení pro přiměřený příjem cholinu: 7,5 mg na kg tělesné hmotnosti na den. Pro netěhotné bez udání váhy 425 mg/den, pro těhotné 450 mg/den. Pro muže je stanovena dávka 550 mg/den (4). Přesto epidemiologické údaje ukazují, že průměrný příjem cholinu u evropských žen je 320 mg, což je pod doporučeným cílovým příjmem (5).
V prosinci roku 2021 byla ve FASEB žurnálu publikována prospektivní randomizovaná intervenční studie (6), která porovnávala neurologický vývoj se zaměřením na poruchy pozornosti, schopnost učení a řešení úkolů u 7letých dětí. Výsledky poukazují na lepší neurologický vývoj u dětí, které byly suplementovány intrauterinně ve třetím trimestru těhotenství dvojnásobkem doporučené denní dávky cholinu (930 mg/den) oproti skupině dětí s normální doporučenou suplementací v těhotenství (480 mg/den). Výsledky této studie také poukázaly na důležitost adekvátní suplementace cholinu v těhotenství a ev. navýšení min. doporučené denní dávky. Limitací této studie je však malý soubor – v porovnání bylo celkem pouze dvacet 7letých dětí, a vysoké procento odstoupivších (z celkem 56 zařazených ze studie vypadlo 36 dětí).
V časopise Advances byl publikován v prosinci roku 2022 systematický přehled a metaanalýza shrnující výsledky všech humánních studií mezi lety 1997-2021 (6), jednalo se celkem o 30 prací. Výsledky randomizovaných studií potvrdily asociaci mezi nízkými hladinami cholinu v těhotenství a vyšší incidencí vývojových vad neurální trubice (o 36 % vyšší riziko rozštěpových vad neurální trubice u plodu). Dále byl prokázán pozitivní vliv suplementace cholinu v těhotenství (513 - 625 mg/den formou suplementu) na různé oblasti neurokognice dítěte, jako je paměť, pozornost a vizuálně-prostorové učení (7-10). Významný protektivní vliv na neurologický vývoj plodu byl prokázán také u těhotných s opakovaným užíváním alkoholu (11). Observační studie dospěly ke stejným závěrům stran potenciálního pozitivního vlivu cholinu na neurologický vývoj plodu. Dosud nebyl prokázán vztah mezi měřením koncentrace cholinu v plasmě ve vztahu k protektivnímu vlivu na CNS (12). Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že koncentrace cholinu v plasmě je ovlivňována mnoha látkami, mezi které řadíme např. dokosahexaenovou kyselinu (DHA) (13), foláty (9), nebo betain (14).
Je důležité poznamenat, že v žádné ze studií nebyly prokázány nežádoucí účinky spojené s užíváním cholinu pro těhotnou a plod. Dávky cholinu u žádné z intervenčních studií nepřesáhly maximální doporučenou dávku (3,5 g/den) (4).
Závěry metaanalýzy jasně potvrzují, že řádný příjem cholinu od II. trimestru těhotenství má pozitivní vliv na neurologický vývoj dětí v dětství. Byl také prokázán neuroprotektivní efekt na plod v případě zvýšené konzumace alkoholu v těhotenství. Je důležité se zamyslet nad minimální doporučovanou dávkou v těhotenství – vzhledem k bezpečnosti užívání cholinu vznikají prospektivní studie, které poukazují na ještě lepší výsledky u více než dvojnásobného minimálního doporučeného příjmu v těhotenství. Studie ve FASEB časopise z roku 2021 tento vztah prokázala, leč na velmi malém sledovaném vzorku. Proto je třeba brát současný doporučený denní příjem jako nezbytné minimum (450 mg/den) a mělo by se uvažovat o eventuálním navýšení doporučeného minimálního příjmu v těhotenství. Vztah hladin cholinu v plasmě na adekvátní neurologický vývoj se dosud prokázat nepodařilo, a proto měření koncentrací cholinu v plasmě zatím nedává smysl.