Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů vydávaných v ČR
Oficielní časopis České společnosti pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii.
Abstrakt z konference Ultrazvuk a zobrazování v gynekologii a porodnictví konané 15. - 17. září 2016 v Olomouci
Díky zlepšeným rozlišovacím schopnostem moderních ultrazvukových přístrojů je možné diagnostikovat některé fetální tumory již v prenatálním období.
I když je jejich výskyt vzácný, většinu těchto případů je možné zjistit při screeningových vyšetřeních ve 2. a 3. trimestru gravidity. Některé tumory mají svůj typický ultrazvukový obraz, na jehož podkladě lze upřesnit i typ tumoru. Včasná diagnóza umožňuje multidisciplinární přístup, naplánování dalších doplňkových vyšetření, porod ve specializovaných centrech a další léčbu po porodu. Tyto nádory mohou způsobit srdeční selhání plodu, arytmie nebo polyhydramnion. Diagnostikovaná přítomnost tumoru často ovlivní způsob vedení porodu, event. umožní naplánování EXIT (ex-utero intrapartum treatment) terapii.
Je založena na ultrazvukovém vyšetření. Diagnóza se opírá o atypický obraz anatomické struktury, abnormální pohybovou aktivitu, přítomnost polyhydramnia nebo hydropsu plodu.
Polyhydramnion komplikuje průběh těhotenství v cca 50 %. Jeho příčinou je mechanická obstrukce tumorem, bránící polykání plodové vody. Další možností je neurologické postižení plodu při lokalizaci tumoru v oblasti CNS. U některých tumorů dochází k prosakování tekutiny z tumoru (sacrococcygeální teratom).
Většina neonatálních tumorů má benigní klinický průběh navzdory histologickým známkám malignity (1). Jedná se např. o kongenitální neuroblastomy, hepatoblastomy nebo sacrococcygeální teratomy. Příčina tohoto chování některých nádorů zůstává nejasná. Výjimkou z tohoto chování jsou intrakraniální tumory, které mají obecně špatnou prognózu.
Jedna z největších retrospektivních multicentrických studií byla provedena v Německu (2). V této studii bylo prenatálně diagnostikováno celkem 84 případů fetálních tumorů. Nejčastěji se jednalo o nádory srdce (20/84, 23,8 %), tváře nebo krku (19/84, 22,6 %) a břicha (16/84, 19 %). Lymfangiomy (21/84, 25 %) a rhabdomyomy (19/84, 22,6 %) představovaly zhruba polovinu všech případů. Méně často byly zastoupeny teratomy (14/84, 16,6 %) a hemangiomy (12/84, 14,2 %).
Jednotná klasifikace fetálních tumorů zatím neexistuje. Nejčastěji je používáno dělení dle lokalizace, tj. na tumory hlavy a mozku, krku, hrudníku včetně srdce, břicha, retroperitonea, končetin, urogenitálu, sacrococcygeální oblasti a kůže (1).
Tyto tumory zahrnují teratomy, dermoidy, medulloblastomy, meningeální sarkomy, lipomy corpus callosum, papilomy chorioideálního plexu, tuberózní sklerózu, neurofibromatózu a arachnoidální cysty.
V těhotenství jsou tyto tumory velmi vzácné, ve fetálním období jich vzniká jen cca 5 %. Nejčastěji jde o teratomy.
Diferenciálně diagnosticky musíme vyloučit intrakraniální krvácení nebo AV malformaci.
Obr. 1 Intrakraniální teratom
Obr. 2 Arachnoid ln cysta mozku
Incidence: cca 1 % intrakraniálních nádorů u novorozenců (3). Tyto cysty jsou vyplněné mozkomíšním mokem. Vznikají ve spojitosti s arachnoidální membránou. Většinou jsou solitární. Cysty jsou benigní, někdy jsou nacházeny při agenesi corpus callosum. Pokud nejsou přítomny přidružené anomálie, nebo nejsou příčinou obstrukčního hydrocefalu, je prognóza dobrá. V případě neurologických komplikací je možná drenáž pomocí intrakraniálního shuntu. Vždy je doporučeno doplnit cytogenetické vyšetření plodu k vyloučení chromozomální aberace.
Incidence: 0,3-1:10 000. Dědičnost je autosomálně dominantní, časté jsou nové mutace, exprese je variabilní.
Tuberózní skleróza je způsobena mutací v genech TSC1 a TSC2 (4). K přítomnosti onemocnění stačí mutace jen v jednom genu. Gen TSC1 je umístěn na 9. chromozomu a produkuje protein hamartin, gen TSC2 je na chromozomu 16 a produkuje protein tuberin. Tyto proteiny se podílí na supresi buněčné proliferace. Při výskytu nové mutace je riziko opakování minimální, při postižení rodičů je riziko pro potomky 50%.
Je to neurokutánní syndrom charakterizovaný abnormální proliferací neuronů a glie ve formě hamartomů nebo low-grade tumorů. Tato proliferace je doprovázena abnormální migrací neuronů. Projevuje se epilepsií, mentální retardací, renálními cystami, tvorbou kožních angiofibromů a rhabdomyomy srdce. V mozku je možný výskyt ependymomů 3. komory.
Tubery vznikají při embryogenezi a jejich četnost je přímo úměrná neurologickému postižení. Jsou i možnou příčinou obstrukce liquorových cest. Prenatální diagnostika je v naprosté většině případů umožněna nálezem rhabdomyomu v myokardu plodu.
Prognóza je různá a závisí na lokalizaci nádorů a na expresi onemocnění. Při diagnóze před dosažením životaschopnosti plodu je možné nabídnout rodičům ukončení gravidity.
Obr. 3 Tuber zn skler za CNS
Epignathus
Synonyma: orální teratom, nasopharyngeální teratom.
Incidence: 1:35 000 porodů, představuje cca 2 % pediatrických teratomů. Tento teratom vyrůstá z oblasti sfenoidální kosti, z patra nebo laryngu v oblasti tzv. Ratkeho výchlipky. Tumor může prorůstat intrakraniálně, kde poškodí vývoj mozku, nebo do ústní dutiny. V ultrazvukovém obraze nacházíme solidní útvar vyplňující ústní dutinu.
U některých je možné pozorovat kalcifikace nebo cystickou složku. U velkých tumorů způsobuje hyperextensi hlavy. Vzhledem k omezení polykacích pohybů plodu, nebo obstrukci jícnu, dochází k vývoji polyhydramnia. Rozsah intrakraniální části tumoru je přesněji zobrazitelný pomocí NMR (nukleární magnetická rezonance).
Diferenciálně diagnostiky přichází v úvahu cysty jazyka, lymfangiom, neurofibrom.
Přidružené anomálie jsou v cca 6 %. Nacházíme rozštěpy obličeje, bronchiální cysty, srdeční vady.
I když jde o benigní tumor, prognóza je, vzhledem k prorůstání tumoru do okolních životně důležitých struktur, špatná.
Porod je vhodný císařským řezem s možností okamžitého zajištění dýchacích cest plodu pomocí tracheostomie. Není riziko opakování.
Cervikální teratom
Je velmi vzácný. V ultrazvukovém obraze má typické znaky teratomu – částečně solidní, částečně cystický, s kalcifikacemi. Často způsobuje obstrukci trachei a jícnu.
Obr. 4 Rhabdomyom myokardu
Nádory plic nebyly v literatuře popsány (3). V mediastinu se může vyskytnout neuroblastom, nebo hemangiom. Nejčastěji se vyskytujícím nádorem je rhabdomyom.
Rhabdomyom
Tento solidní nádor vzhledem připomíná myom, nebo fibrom. Jeho echogenita je vyšší jak echogenita myokardu. S tuberózní sklerózou je asociován v 50 – 86 % případů. V některých případech tento tumor nacházíme již při screeningovém vyšetření ve 2. trimetru. Rhabdomyom prorůstající do převodního systému myokardu může být příčinou arytmií u plodu (Wolf-Parkinson-White syndrom, arytmie). V některých případech způsobuje obstrukci proudění krve, nebo je příčinou regurgitace. K upřesnění diagnózy je možné použít pulsní doppler nebo barevné dopplerovské mapování.
Při nálezu rhabdomyomu doplňujeme standardní ultrazvukové vyšetření vaginálním vyšetřením mozku plodu – tzv. neurosonografické vyšetření, nebo pomocí NMR.
Je možné zobrazit nádory velikosti cca 20 mm. Po porodu jsou největším problémem neurologické komplikace.
V této lokalizaci se mohou vyskytovat hepatální tumory (hemangiomy, mezenchymální hamartomy, hepatoblastomy). Tyto nádory jsou extrémně vzácné.
Neuroblastom
Jeden z nejčastějších extrakraniálních solidních nádorů u dětí. Incidence je odhadována na 1:100 000. Ve 20 % je popisován familiární výskyt. V 50 % vzniká v oblasti nadledvin. V ultrazvukovém obraze jej nacházíme v retroperitoneu v místě nadledviny plodu v oblasti mezi ledvinou a játry. Vyvíjí se ve 3. trimestru gravidity. Typicky obsahuje vedle solidní části i cystickou složku. V některých případech se objevují i kalcifikace nebo prokrvácení. Na rozdíl od event. hamartomu se při barevném mapování objevuje cévní zásobení. Vzhledem k vysokému riziku krvácení do tumoru je vhodné ukončit těhotenství císařským řezem. Přežití u nádorů diagnostikovaných v perinatálním období je cca 80%.
Obr. 5 Neuroblastom
Ovariální cysty
Tyto benigní nádory nejsou vzácné, mohou dosahovat velikosti až 5 cm. Na jejich vzniku se nejspíše podílí stimulace fetálních ovarií vysokými hladinami HCG produkovaných placentou. Při ultrazvukové diagnóze je třeba diferenciálně diagnosticky vyloučit dilataci v oblasti urogenitálu a gastrointestinálního traktu. Nacházíme je typicky ve 3. trimestru těhotenství. Intrauterinní aspirace cyst není indikovaná. Tyto cysty většinou po porodu regredují, v některých případech však mohou být příčinou torse ovarií se symptomatologií náhlé příhody břišní.
Hemangiom, lymfangiom
Histopatologický obraz těchto benigních nádorů se částečně překrývá stejně jako ultrazvukový obraz (6). Tyto nádory se často vyskytují v oblasti krku, hrudníku, v axille nebo na horních končetinách. Ultrazvukem vidímecystické útvary v podkoží rozdělené vícečetnými septy.
U lymfangiomů převažuje multilokulární cystický obraz. Pro hemangiomy svědčí přítomnost solidní složky. U barevného dopplerovského mapování není většinou viditelné cévní zásobení. Při vyšetření je nutné zhodnotit prorůstání do dýchacích cest, kde mohou způsobit obstrukci. V některých případech mohou být příčinou polyhydramnia, nebo hydropsu plodu. Po porodu je možná chirurgická korekce těchto útvarů
Obr. 6 Ovariální cysta plodu
Obr. 7 Lymfangiom v oblasti ramene plodu
Sacrococcygeální teratom
Incidence 1:40 000 porodů (7), poměr dívek a chlapců je 4:1, u chlapců jsou častější maligní změny. Výskyt teratomů je sporadický, u některých typů je popisována autozomálně dominantní dědičnost. Histologicky jde o tumor ze zárodečných buněk vyskytující se v sakrální oblasti plodu. Umístění tumoru je různé, může být lokalizován převážně externě, externě s částečným prorůstáním do pánve, nebo zcela intraabdominálně. V 85 % případů obsahuje částečně cystickou i solidní složku. Histologicky u zralých benigních teratomů lze nalézt nejrůznější tkáně (kůže, chrupavka, zuby…), často se nachází tkáň odpovídající chorioideálnímu plexu, která je zodpovědná za přítomnost cyst v tumoru. Maligní teratomy produkují vysoké hladiny alfafetoproteinu. V sacrococcygeální oblasti plodu nacházíme částečně solidní, částečně cystický útvar. U solidních teratomů nacházíme při barevném mapování bohaté cévní zásobení. U některých tumorů pozorujeme rychlý růst. Tyto tumory jsou často spojeny s přítomností polyhydramnia a hydropsu plodu. Příčinou je anemizace plodu vlivem tumoru (hypervaskularita, krvácení). Tato anemizace může vést i k srdečnímu selhání následkem vysokého srdečního výdeje. K upřesnění rozsahu intrapelvického prorůstání je možné ultrazvukové vyšetření doplnit NMR. Postnatálně jsou popisovány další nespecifické anomálie v 25-50 %. Tyto jsou jen vzácně zachyceny prenatálně.
Prognóza je ovlivněna rozvojem hydropsu a srdečního selhání, histologickým nálezem a velikostí tumoru. Rozvoj hydropsu vede často k perinatálnímu úmrtí, polyhydramnion je spojen s předčasným porodem. Ve skupině 134 prenatálně diagnostikovaných případů byla perinatální mortalita 35% (3). Nejlepší prognózu mají malé, převážně cystické, avaskulární, externě lokalizované tumory.
Před dosažením životaschopnosti je možné nabídnout rodičům ukončení těhotenství. U velkých teratomů je nutný porod císařským řezem.
Obr. 8 Sacrococcygeální teratom – převážně solidní
Obr. 9 Sacrococcygeální teratom – solidní s cystickou složkou
Prenatálně diagnostikované nádory plodu by měly být řešeny multidisciplinárním týmem, který má zkušenosti s touto problematikou. Cílem tohoto přístupu by mělo být zodpovězení otázky, zda má smysl pokračovat dále v těhotenství, jaká jsou rizika předčasného porodu a naplánovaní doplňujících vyšetření.
