Úvod:

Zlepšující se péče o těhotné diabetičky v minulých letech vedla k významnému snížení perinatální mortality jejich novorozenců. Postnatální morbidita je však u nich stále zřetelně vyšší než u dětí zdravých matek. Typickým projevem diabetické fetopatie po porodu jsou hypoglykémie. Primárním cílem studie bylo ověřit spolehlivost monitorace těchto hypoglykémií (včetně pozdních) pomocí RT-CGMS, kdy je současně možné provést okamžitou terapeutickou intervenci. Sekundárním cílem byla analýza faktorů, které s výskytem hypoglykémií souvisí. Pozn.: aktuální data o koncentraci glukózy v intersticiu jsou při použití RT-CGMS nepřetržitě zobrazována na obrazovce malého přístroje, který je bezdrátově spojen s miniaturním senzorem. Přístroj rovněž umožňuje nastavení zvukového alarmu, pokud nejsou sledované hodnoty v požadovaném rozmezí.

Metodika:

Dosud bylo monitorováno 52 dětí matek s DM (léčených inzulínem). Z nich 32 dětí mělo matku léčenou pro DM1 a 20 dětí se narodilo matkám s jinou formou diabetu (MODY či DM2 nebo GDM). U 14 novorozenců máme současně k dispozici kontinuální záznam glykémií matek z RT-CGMS v období těsně před a během porodu. Průměrná délka gestačního stáří novorozenců matek s DM byla 37 týdnů (rozpětí 31-39 týdnů). Dále v 8 případech monitorování se jednalo o kontrolní, donošené novorozence. Bezprostředně po narození a stabilizaci stavu jsme všem dětem zavedli glukózový senzor (Enlite, Med­tronic) na anterolaterální stranu stehna. Kalibrace senzoru byla prováděna na základě standardního laboratorního stanovení glykémie. Stejně byly ověřovány epizody hypoglykemií. Medián délky monitorace dětí matek s DM byl 5 dní (rozpětí 4–8 dní), v kontrolní skupině 4 dny (rozmezí 4-6 dnů).

Výsledky:

Hypoglykemické epizody byly zachyceny u 43/52 novorozenců matek s DM. U kontrolních novorozenců jsme je rovněž pozorovali (4/8), ale jen bezprostředně po narození, hypoglykémie byly kratší a méně časté. Hypoglykémie po 72 hodinách po porodu se významně častěji vyskytovaly u dětí DM matek (p=0,01). Analýza asociace mateřských faktorů, ovlivňujících výskyt a tíži hypoglykémie novorozenců, ukázala významný vztah s váhovým přírůstkem matky během těhotenství (p=0,02), s mateřským HbA1c ve 3. trimestru (p=0,001) a s celkovou dávkou inzulínu podávanou těhotné ve 3. trimestru (p=0,01). Nepříznivě se uplatňoval i vyšší mateřský věk (p=0,033). Ze strany plodu/novorozence to byla makrosomie (p=0,02) a tělesná délka (p=0,01). Hodnoty získané pomocí RT-CGMS úzce korelovaly s laboratorními hodnotami (r=0,79, p=0,01). Při použití  RT-CGMS se nevyskytly žádné podstatné problémy.

Závěr:

Data z RT-CGMS potvrdila vyšší výskyt hypoglykémií u dětí diabetických matek. Překvapivé bylo zjištění, že tyto hypoglykémie se mohou vyskytovat i v delším časovém odstupu od narození (po třetím dni života). Velkou předností je, že kontinuální monitorování glykémie pomocí RT-CGMS umožňuje promptní terapeutickou reakci. Děti jsou dále sledovány po stránce psychomotorického vývoje. Vzhledem k délce trvání studie se ovšem zatím není možné vyjádřit, zda je zde nějaký vztah k pozorovaným hypoglykémiím.

Práce byla podpořena projektem MZ ČR koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN Motol).