Abstrakt

Review article

Abstract
Preterm birth affects 6-8% pregnancies. The risk of preterm birth could be predicted at the beginning of pregnancy (medical history, risk of infection, existing uterine and cervical anomalies, asymptomatic bacteriuria, STD, sonographic cervicometry in 22–24 weeks a bacterial vaginosis). The risk of premature birth increases with one, two or three previous preterm births to 15%, 30% and 45%. Nevertheless 85% of preterm births occur to gravida 1. The level of cervicovaginal foetal fibronectin and a measurement of cervical length between 22–24 gestation week allows risk assessment. The application of tocolytics must be assessed for its usefulness to the foetus. It is beneficial to postpone delivery for 48 hours and administer corticosteroids to stimulate lung maturity. Tocolytics have a number of undesirable serious side effects. Partus prematurus imminens is a common indiciation for hospitalization of pregnant women.  Majority (almost 80%) of women between 24-36 weeks who end up in the delivery room with painful and regular contractions are in fact not experiencing premature labour. Modern diagnostic methods are used to distinguish real and premature labor – ultrasound cervicometry a estimation of cervicovaginal fibronectin.

Key words: preterm birth, prevention of preterm birth, prematurity, ultrasound

Přehledový článek

Abstrakt
K předčasnému porodu dochází v 6-8% těhotenství. Riziko předčasného porodu můžeme částečně stanovit již na počátku gravidity (anamnéza, riziko infekce, přítomnost anomálií dělohy a děložního čípku, vyšetření na asymptomatickou bakteriurii, STD a bakteriální vaginózu). Provádíme ultrazvukovou cervikometrii ve 22. - 24. týdnu gravidity. Riziko předčasného porodu po jednom, dvou nebo třech po sobě následujících předčasných porodech se zvyšuje na 15%, 30%  a 45%. Nicméně 85% předčasných porodů proběhne u žen, u nichž se jedná o první graviditu nebo se v anamnéze vyskytují pouze donošená těhotenství. Pro rozpoznání rizika předčasného porodu je přínosné stanovení hladiny cervikovaginálního fetálního fibronektinu mezi 22.-24. gestačním týdnem a měření délky hrdla děložního mezi 22.-24. gestačním týdnem. Rozhodnutí o podání tokolytik musí vycházet z potenciálního benefitu pro plod. Je užitečné oddálit porod o 48 hodin a aplikovat kúru kortikoidů k indukci plicní zralosti. Značná část látek užívaných k tokolýze má výrazné nežádoucí účinky. Velmi častým důvodem k hospitalizaci těhotných žen je hrozící předčasný porod. U většiny žen (téměř 80%), které přijdou na porodní sál s bolestivými a pravidelnými děložními kontrakcemi mezi 24.-36. týdnem, se ve skutečnosti o předčasný porod nejedná. K rozlišení skutečného předčasného porodu se ve světě užívají moderní vyšetřovací metody - vyšetření cervikometrie a stanovení cervikovaginálního fetálního fibronektinu.

Klíčová slova: předčasný porod, prevence předčasného porodu, prematurita, ultrazvuk