Cíl studie: Zjištění rizikových faktorů poranění dělohy při hysteroskopii.
Typ studie: Retrospektivní observační studie.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Havlíčkův Brod.
Metodika: Analýza 706 hysteroskopií provedených na jednom pracovišti v období 2014-2018. Výkony provádělo 9 gynekologů a 10 lékařů ve specializační přípravě. Ve sledovaném období bylo vykonáno 72 diagnostických hysteroskopií, 346 resekcí polypu, 132 ablací endometria, 78 resekcí myomu, 39 synechiolýz, 16 resekcí septa, 13 vyjmutí/úprav lokalizace IUS a 10 resekcí reziduí.
Výsledky: 706 hysteroskopií bylo komplikováno 13 perforačními poraněními dělohy (1,84 %), k 11 z nich došlo při 634 operačních hysteroskopiích (1,73 %), zbylé 2 případy byly komplikací 72 diagnostických hysteroskopií (2,77 %). Jedno perforační poranění vedlo pro hemoragický šok k laparotomii a v jednom případě byla vykonána vaginální hysterektomie ze sdružené indikace. Ostatní případy byly vyřešeny observací nebo laparoskopií. Nejrizikovější variantou zákroku se ukazuje synechiolýza (2,77 %), dále sestupně resekce polypu (2,02 %), ablace endometria (1,51 %), resekce myomu (1,28 %). Porušení integrity děložní stěny bylo nejčastěji provedeno resektoskopem (53,84 %), u žádné z perforací se nevyskytl zánět, overfluid (OHIA) syndrom nebo úmrtí pacientky.
Závěr: Perforační poranění dělohy u hysteroskopie není častou, ale obávanou komplikací. Diagnostické hysteroskopie ve srovnání s operačními hysteroskopiemi měly více perforačních poranění. Riziko poranění dělohy bylo nejvyšší u synechiolýzy a resekce polypu. Riziko perforace v námi sledovaném souboru nesouviselo se zkušeností operatéra.